Vítejte na inovovaných stránkách učebnice Jak se naučit programovat. Obsah byl zcela přepracován. Kromě příkladů v jazyce Python zde nyní naleznete také příklady v jazycích VBScript a JavaScript. Vysvětlení byla navíc rozšířena — přibylo téměř 30 % textu. V následujících měsících budu přidávat další témata. Zaměřím se na praktické používání programátorských dovedností.
Starší verze této učebnice je stále dostupná zde.
Mezi poslední zprávy k mé knize patří to, že se přesunula do kategorie tisk na vyžádání. Znamená to, že další výtisky vznikají pouze na základě pevných objednávek od prodejců. Logicky z toho vyplývá, že již na ni v obchodech nenarazíte tak často. Ale stále si ji ještě můžete objednat a bude vám zaslána. Bude to jen trvat o něco déle.
Knižní podoba se nyní od obsahu webové verze výrazně liší, ačkoliv základ
zůstává shodný. Kniha zůstala u Pythonu verze 1.5 a neobsahuje nově přidaná
témata. Na druhou stranu v ní naleznete víc příkladů a
několik kapitol navíc. Je mezi nimi i případová studie
objektově orientovaného prostředí (framework) pro psaní her[2].
(Plně komentovaná verze tohoto prostředí je nyní dostupná na webových
stránkách Useless
Python jako hmgui.zip.)
Knihu si můžete objednat přes Amazon. Má ji k dispozici i většina dalších internetových obchodů s knihami.
Japonská pobočka mého vydavatele nabízí rovněž japonský překlad knihy.
V současnosti jsou k dispozici webové stránky, na kterých naleznete seznam chyb a které vám umožní zasílat ohlasy a dotazy. Pokud jste si knihu zakoupili, věnujte jim, prosím, pozornost.
Jak už jsem se zmínil, hodlám v budoucnu přidat několik nových témat. Budou součástí nového oddílu, který bude zaměřen na praktické programování. Chci tím reagovat na připomínky čtenářů, kteří říkají: "No dobrá. Teď vím, jak se programuje. Ale k čemu vlastně mohu své nově získané dovednosti použít?"
Připravuje se polský překlad. Pracuje se na úpravách českého překladu s cílem zachytit změny v nové verzi učebnice. Petr byl mým nejpřísnějším recenzentem a patří mu díky za řadu oprav. Zbývající chyby padají výlučně na mou hlavu.
Obávám se, že kniha poněkud stagnuje. Jakmile však dokončím nová témata, pokusím se s vydavatelem dohodnout na druhém vydání. Mělo by odpovídat poslední verzi Pythonu (v době vydání) a měla by se zde objevit právě tato nová témata. Ale doporučuji vám, abyste se na nové vydání knihy v tomto okamžiku příliš neupínali.
Prvním překladatelem této učebnice (do španělštiny) byl Martin Pozzi. Poté následovali další. V současnosti jsou k dispozici verze v následujících jazycích:
| Jazyk | Překladatel |
|---|---|
| Česky | Petr Přikryl |
| Německy | Bruno Schaefer |
| Korejsky | johnsonj |
| Italsky | Luca Fini |
| Portugalsky | Wilson Edgar |
| Španělsky | Martin Pozzi |
Všechny z výše uvedených překladů jsou použitelné, ale ve srovnání s originálními stránkami se nacházejí v různých fázích. Je to dáno tím, že odrážejí stav webových stánek z doby, kdy byly přeloženy. Zejména český překlad je ale zpracován velmi profesionálně, včetně atraktivního vzhledu. Zapůsobil na mne natolik, že jsem Petrovy definice stylů použil jako základ nové anglické verze. Doufám, že se mi podobně podaří pozměnit i ostatní jazyková vydání.
Domnívám se, že si všichni překladatelé zaslouží poděkování za úsilí, které překladu věnovali. Čtení i staršího překladu učebnice je vždy jednodušší, než pracné louskání nové verze v cizím jazyce. Pokud je někdo další ochoten vytvořit zcela nový překlad nebo aktualizovat některý z existujících, zašlete mi email.
Plánuji zařazení několika nových témat, která se týkají použití jazyka Python pro řešení problémů z praxe. Ukazuje se, že mi to zabere mnohem více času, než jsem čekal. Právě jsem dokončil kapitolu týkající se databází. Další témata budou věnována programování síťových aplikací a webu.
K posledním zprávám patří to, že máme dva nové překladatele. Jeden z nich pracuje na inovovaném vydání španělského překladu, druhý na polském překladu.
Čas od času zveřejním podobu učebnice ve tvaru zip a tgz archívů. Neslibuji, že budou vždy nejčersvější, ale budu se snažit, aby nebyly příliš zastaralé. Poslední podoba učebnice bude vždy dostupná on-line.
Uživatelé systému Linux si mohou stáhnout verzi
tar/gzip. Uživatelé Windows budou moci použít tutéž verzi, protože
programy winzip a volně
dostupný archivační program Quick Zip autora jménem Joseph Leung si oba s formátem
tgz poradí. Formát tgz je použit také pro
neanglické překlady. Odkaz na archivní balíky naleznete v dolní části panelu
s obsahem.
Poznámka překladatele: Česká verze je rovněž
dostupná v obou formátech. Archivační programy pro vytváření archivních
souborů v obou formátech jsou dostupné jak pro Linux, tak pro Windows.
Programy tar a gzip — případně novější verze
programu tar, která při zadání příslušného parametru přímo volá
program gzip —, jsou standardní součástí distribuce
systému Linux. U systému Windows doporučuji nainstalovat alespoň
nejzákladnější balíky sady unixových utilit pro Windows — Cygwin. Ten se dodává v
podobě instalátoru setup.exe (asi 300 KB) a rozsáhlé sady
balíčků. Naleznete mezi nimi i programy tar a
gzip. Pro systémy typu Unix i Windows existuje i volně dostupná
distribuce Info-ZIP, která obsahuje programy zip a
unzip.
Poznámka překladatele: Součástí anglické verze je i učebnice ve formátu PDF. Je vytvořena z HTML souborů a nevyužívá možností hypertextových odkazů (tj. nejde o "klikací" podobu PDF souboru). Český překlad tuto variantu neobsahuje.
Poznámka překladatele: Součástí distibuce starší
anglické verze je i soubor tutor.pdb, tj. podoba tohoto textu
ve formátu dokumentačního souboru pro Palm. Podrobnosti hledejte v
originálním textu.
Pracuji na vytváření této učebnice, protože se mi zdá, že úplní začátečníci v programování toho na Webu[3] mohou nalézt velmi málo. Přitom samotná existence Internetu[4] a Webu vzbuzuje zájem o počítače a tento zájem přirozeně vede k touze po jejich ovládnutí. To ovšem znamená naučit se programovat!
Proč jsem to napsal právě já? Tak tedy, jsem profesionálním programátorem se vzděláním v oblasti elektro inženýr. Naučil jsem se (a stále používám) několik programovacích jazyků, ale nemám žádný osobní zájem podporovat některý konkrétní z nich. V době, kdy jsem s tím začal, se zdálo, že ještě nikdo jiný nic takového nenapsal. Postupně se objevilo několik dalších příruček pro začátečníky, ale zdá se, že právě tato k sobě přitáhla dost fanoušků na to, abych se rozhodl v ní pokračovat.
V rámci svých schopností budu vysvětlovat základy počítačového programování — co to je, něco o historii a o základních technikách, které potřebujete pro řešení problémů. Nebudu zde vysvětlovat esoterické techniky nebo detaily jednotlivých programovacích jazyků. Budu spíše používat několik odlišných jazyků, neboť věřím, že je důležité si uvědomit, že různé jazyky jsou vhodné pro různé věci. Abych to shrnul, většina obsahu učebnice bude věnována programovacímu jazyku, který se nazývá Python.
Koukněme se na to z jiné stránky: co očekávám, ze čtenář již zná?
Očekávám, že čtenář je zkušeným uživatelem počítačového systému, pravděpodobně systému MS DOS, Windows nebo Unix, ačkoliv ostatní by si s tím také měli umět poradit. Dále očekávám znalost základních matematických pojmů jako jsou geometrické souřadnice, množiny a základy algebry. Toto vše je v soudobých programovacích prostředích důležité a mnoho koncepcí programování je založeno právě na těchto myšlenkách. Nicméně úroveň požadovaných znalostí není vysoká. Pokud se vám přesto bude zdát matematická část příliš složitá, jednoduše přeskočte několik odstavců, vyzkoušejte kód tak, jak je vám předložen. Snad vám to něco přinese i v případě, kdy pro vás bude matematická část stále záhadou.
Určitě byste ale měli vědět, jak se ve vašem operačním systému dostanete
k systémové příkazové řádce. V systému Windows se můžete setkat s pojmy jako
DOSové okno nebo příkazové okno MS-DOS. Jde v podstatě o černé okno s bílým
vyzývacím textem, jako například C:\WINDOWS>. Dostanete se k
němu přes tlačítko Start a dialogové okno
Spustit... — do vstupního pole napište
command a stiskněte tlačítko OK.
Poznámka překladatele: Příkaz command
spustí program command.com, což je příkazový interpret
pocházející původně ještě ze systému MS-DOS. Pokud pracujete s verzí systému
Windows NT, Windows 2000 nebo Windows XP, zkuste použít
modernější cmd.exe. Napsat cmd je také o něco
kratší ;)
Pokud používáte Linux, pak asi víte, co je to terminálové okno. Na MacOS můžete pod Mac OS X spustit program Terminal (naleznete jej ve složce Aplikace->Nástroje).
Nebudu se zde zabývat problémy typu jak vytvořit nebo zkopírovat textový soubor, jak instalovat software, nebo jakým způsobem se v počítači ukládají soubory. Upřímně řečeno, pokud se potřebujete dozvědět tyto věci, pak pravděpodobně ještě nejste schopni programovat — bez ohledu na to, jak moc po tom toužíte. Naučte se nejdříve něco o svém počítači a teprve až budete u výše uvedených pojmů cítit větší jistotu, vraťte se k tomuto textu.
Python je krásný jazyk na učení. Jeho syntaxe[5] je jednoduchá a tento programovací jazyk má v sobě zabudované velmi silné rysy. Podporuje mnoho programovacích stylů, od velmi jednoduchých až po současný vrchol v podobě technik objektově orientovaného programování. Funguje na mnoha platformách — Unix/Linux, MS Windows, Macintosh atd. Zformovala se kolem něj velmi přátelská společnost uživatelů, kteří jsou ochotni pomoci[6]. Toto všechno je velmi důležité pro jazyk, ve kterém se má naučit programovat začátečník.
Nicméně Python není jazyk jenom pro začátečníky. Během růstu vašich programátorských zkušeností zjistíte, že jazyka Python můžete používat jako koncový aplikační jazyk nebo jako jazyk pro rychlé prototypování[7]. Existují problémy, pro jejichž řešení se Python moc nehodí, ale je jich relativně málo.
Jako alternativní jazyky budu používat také VBScript a JavaScript. Chci na nich ukázat hlavně to, že zákadní techniky nejsou závislé na jazykových detailech. Jakmile se naučíte programovat v jednom jazyce, můžete se další jazyk naučit během několika dní. Proč jsem si vybral zrovna tyto jazyky? Jejich styl se od Pythonu liší a tím vytvářejí užitečný kontrast. A je tu ještě jeden důvod. Pokud přijmeme myšlenku, že většina začátečníků, kteří se brouzdají webovými stránkami, používají osobní počítače s nainstalovanými Microsoft Windows, pak mají k dispozici zabudované programátorské prostředí nazývané Windows Scripting Host, které podporuje VBScript a JScript (což je varianta JavaScript od firmy Microsoft). Kdokoliv používá prohlížeč firmy Microsoft, může tyto jazyky používat přímo v něm. A navíc, JavaScript by měl fungovat v téměř libovolném prohlížeči. Zaměříme se pouze na to, jak VBScript a JavaScript spustíme ve svém prohlížeči. Detailní studium WSH nechť zůstane domácím úkolem pro ty uživatele Windows, kteří o to mají zájem.
Existují další webové stránky, které se pokoušejí o totéž, v jiném programovacím jazyce. (Od doby vzniku těchto stránek se objevilo i několik webových míst věnovaných přímo Pythonu). Existuje řada učebnic pro ty, kteří už umějí programovat, ale chtějí se naučit nový jazyk. Uvádím zde několik odkazů o nichž si myslím, že jsou užitečné:
Pokud vás napadne, co by se dalo na překladu této kapitoly vylepšit, zašlete e-mail odklepnutím Tím budou do dopisu automaticky vloženy informace o tomto HTML dokumentu.
$Id: cztutintro.html,v 1.14 2005/10/20 20:52:25 petr Exp $